ZS0_8410mTXT.jpg
Buďiž vítán nejen Had
O hadech jjsou zafixovány mylné představy. Nejrozšířenější je přesvědčení, že jsou vlhcí  a  slizcí, zlí, útoční a krvelační: právě to je hlavním důvodem odporu lidí k hadům. Lesklá hadí kůže je však dokonale suchá a příjemná na dotek. Lidé také často přehánějí, když popisují délku a tloušťku hadů, s nimiž se setkali, podobně jako mnozí rybáři líčící svůj úlovek. Srostlá a průhledná víčka dodávají jejich pohledu strnulosti, proto mnozí věří, že hadi jsou schopni svou kořist hypnotizovat.

Děti do tří let nepociťují při spatření hada žádný strach. Ten se objeví až později, když je rodiče a okolí dostatečně vystraší.

Původ hadů není dodnes zcela objasněn. Jejich kostry a křehké lebky neodolaly vlivům živlů a paleontologové mají k dispozici jen velmi málo fosilních nálezů. Většina vědců považuje za předky hadů "hrabavé ještěrky", ale k potvrzení této teorie by musel ještě být nalezen "chybějící článek". Panuje představa, že ještěrům začaly nejprve zakrňovat končetiny (Ještě dnes mají hadi, jako hroznýš čí krajta, na kostře stopy končetin v podobě nehtovitých výběžků pod ocasem) a pak zmizeli uši. Některé ušní kůstky se připojily k čelisti a umožnily tak hadům vnímat vibrace. Hadi tak sice nemají vnější ucho, ovšem zachovaly se jim pozůstatky středního ucha ve formě třmínku. To je malá kůstka, která přenáší vibrace do vnitřního ucha. Aby had mohl tyto vibrace zachytit, musí se jeho dolní čelist dotýkat půdy. Následovně jsou vibrace přenášeny přes čelistní kosti, třmínek, čtvercovou kost a z ní až do vnitřního ucha. Díky takovému systému drobných kostí v hadí lebce, je had schopný vnímat kroky či dusot nepřítele, nebo potenciální kořisti. Stále ale nemůžeme u hadů hovořit o sluchu takovém, jako máme my, nebo jiní savci. Hadí sluch totiž vnímá pouze otřesy půdy, nebo jiné nízkofrekvenční zvuky, které se přenášejí vzduchem.

Nemají nohy, ruce, neslyší, zrak není rovněž nijak dokonalý a přesto jsou rychlí, mrštní a velmi obávaní predátoři. Všichni hadi jsou výhradně masožraví. Jídelníček hadů zahrnuje drobné savce, ptáky a jejich vejce, ryby, obojživelníky, ještěrky, jiné hady, ale především hlodavce.

Jedinými zeměmi, kde hadi nežijí, jsou polární oblasti, několik velkých ostrovů jako Irsko a Nový Zéland a některé ostrůvky v Atlantiku a v Tichém oceánu.  Jedovatí hadi nejsou na Korsice.
Rozlišují se čtyři hlavní kategorie míst jejich výskytu: 
podzemí, povrch země, stromy, voda

Udává se, že hadi rozpoznají i teplotní změnu o 0,1ºC. (Většina zmijovitých, chřestýšovití a hroznýšovití - ti všichni mají tepločivné jamky). Díky takto dokonale propracovanému systému smyslových orgánů jsou hadi schopni zaútočit s nejvyšší přesností i potmě. Velkou roli v úspěšnosti lovu ale hrají právě tepločivné jamky. Byly provedeny pokusy, při kterých byl oslepený chřestýš schopen  zasáhnout svoji kořist v 98% útoků. Jestliže mu však byly zakryty tepločivné jamky, úspěšnost byla pouze 27%.

29.10.2007 11:53:21
svozka
moje fotky
moje fotogalerie
moje fotogalerie
...nejen reklama
LC International
web zdarma

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (2213 | 34%)
Ne (2205 | 33%)
. . . had když jde tak leží . . .
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one